V současné době pracoviště sleduje tři cíle. Jednak dokončuje pro Böhlau, Regesta imperii Beigefte, monografii o vládnutí Přemysla Otakara II. (GA ČR GA18-09231S, ve spolupráci s L. Reitingerem, L. Führerem, J. Škvrňákem a O. Schmidtem), jednak pokračuje ve starším výzkumu karolínské kulturní tradice, jednak se soustředí na přípravu projektu digitální edice kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína ve spolupráci s Ústavem pro výzkum středověku Rakouské akademie věd (IMAFO ÖAW) a Ústavem pro jazyk český Akademie věd České republiky.

V návaznosti na starší výzkum podniknutý v rámci projektu Identität, Kohäsion, Eingliederung: das přemyslidische regnum als Teil des postkarolingischen Europa Lise-Meitner (FWF 2120-G28) na Ústavu pro výzkum středověku Rakouské akademie věd David Kalhous plánuje s využitím detailního kodikologického rozboru D. Havla do budoucna digitální edici trojice takřka identických rukopisů z 10. století Heiligenkreuz 217, Paris BNF Lat. 3878 a München CLM 3853, které obsahují rozsáhlou sbírku poenitenciálů a kapitulářů z 9. století. Cílem bude zejména představit pracovní metodu kompilátora tohoto rukopisu a identifikovat klíč, podle kterého si vybíral příslušné výňatky textu. Bude se jednat o příspěvek do diskuse o druhém životě karolínského zákonodárství.

Projekt digitální edice kroniky Přibíka Pulkavy má být první z řady iniciativ, jejímž cílem bude propojit texty s jejich rukopisným dochováním, a tím porozumět lépe fungování kronikářských textů v čase a prostoru. Po komplexním zmapování rukopisného dochování a jeho prozkoumání po stránce kodikologické a paleografické si budeme klást za cíl porozumět tomu, jakým způsobem Přibík Pulkava pracoval se starší kronikářskou tradicí, čímž navážeme na starší výzkum rukopisů Kosmovy kroniky. (S ohledem na blížící se kosmovské výročí se D. Kalhous bude podílet na zcela novém překladu Kosmovy kroniky, a to jak odborným komentářem, tak úvodem.)