Dějiny Regest Imperii sahají do první poloviny 19. století, kdy frankfurtský městský knihovník Johann Friedrich Böhmer (1795–1863) započal se sbíráním císařských listin a s jejich vydáváním ve formě stručných výtahů – tzv. regestů. Po Böhmerově smrti Regesta Imperii prošla poměrně složitým vývojem a postupně vystřídala několik domovských institucí. Již od roku 1906 jsou Regesta Imperii usídlena na Akademii věd ve Vídni, kde v roce 1931 vznikla samostatná podkomise, v roce 1939 pak Komise pro nové zpracování Regest Imperii (Kommission für die Neubearbeitung der Regesta Imperii). V roce 1998 byla tato komise jako Pracovní skupina Regesta Imperii (Arbeitsgruppe Regesta Imperii) začleněna do Výzkumného pracoviště pro dějiny středověku (Forschungsstelle für Geschichte des Mittelalters), jež se roku 2003 transformovalo v Ústav pro studium středověku (Institut für Mittelalterforschung). Pracovní skupina Regesta Imperii má nyní dvě pracoviště, ve Vídni a Štýrském Hradci, a vedle toho úzce spolupracuje s Ústavem pro rakouský dějezpyt při Vídeňské univerzitě (Institut für österreichische Geschichtsforschung).

V roce 1967 byla založena sesterská Německá komise pro zpracování Regest Imperii (Deutsche Kommission für die Bearbeitung der Regesta Imperii), která je dnes usídlena na Akademii věd a literatury v Mohuči (Akademie der Wissenschaften und der Literatur in Mainz). Tato komise zastřešuje také četná další pracoviště Regest Imperii ve Spolkové republice Německo, a sice na Berlínsko-braniborské akademii věd v Berlíně a na univerzitách v Mnichově, Erlangenu, Marburgu, Tübingenu, Gießenu, Saarbrückenu, Kolíně a Bochumi.
Regesta Imperii v současnosti připravují regestové edice listin celé řady římsko-německých panovníků a papežů. Ze současných projektů jmenujme alespoň regestovou edici listin Friedricha III., na níž se podílí téměř všechna pracoviště v Rakousku i Německu, dále regesty Maxmiliána I., zpracovávané na pracovišti Rakouské Akademie věd ve Štýrském Hradci, regesty Friedricha I. Barbarossy, vznikající na Rakouské akademii věd ve Vídni, regesty Jindřicha VII., připravované na Univerzitě v Saarbrücken, a regesty Ludvíka Bavora, které jsou usídleny na Berlínsko-braniborské akademii věd a na Mnichovské univerzitě.

Nové zpracování regestů císaře Zikmunda, které jsou k dispozici ve značně neúplné a dnes již zastaralé edici Wilhelma Altmanna z konce 19. století (J. F. Böhmer, Regesta Imperii XI. Die Urkunden Kaiser Sigmunds [1410-1437] 1–2, verzeichnet von Wilhelm Altmann, Innsbruck 1896–1900), zahájilo vídeňské pracoviště Regest Imperii v roce 2004. Ve dvou navazujících výzkumných projektech, z nichž první běžel v roce 2004–2008 (projekt FWF P17519-G08 „Sigismund († 1437), Kaiser im Reich, in Ungarn und in Böhmen“) a druhý v letech 2008–2012 (projekt FWF P21198-G08 „Der ferne Kaiser. Herrschaftspraxis, Netzwerke und Kommunikation Sigismunds von Luxemburg (1368–1437) als Kaiser und König der drei Reiche Deutschland, Ungarn und Böhmen“), byly připravovány regesty Zikmundových listin z historického území Uherského království a zemí Koruny české. Jako online publikace byla zveřejněna první část Zikmundových regestů z Uherského království a tiskem vyšel první svazek Zikmundových regestů z archivů České republiky, věnovaný Moravě a českému Slezsku.

Pracoviště Regesta Imperii – pobočka Brno, založené roku 2011, je nejmladším pracovištěm edičního podniku Regesta Imperii a současně jeho první odnoží mimo Rakousko a Německo. V rámci organizační struktury Regest Imperii je tato pobočka podřízena Pracovní skupině Regesta Imperii při Rakouské akademii věd. Pracoviště zpracovává regesty Zikmunda Lucemburského, a to v rámci grantových projektů GAČR P405/11/0639 "Emperor Sigismund’s Charters for Czech Recipients: Tradition and Innovation in Late Medieval Diplomatics" (2011–2014) a GA15-14758S „Emperor Sigismund’s Party in Hussite Bohemia“ (2015–2017). V rámci obou projektů bude dokončena regestová edice Zikmundových listin z archivů České republiky.